Daňové přiznání pro studenty: Kdy ho musíte podat?

Kdy musí student podat daňové přiznání

Student musí podat daňové přiznání v několika konkrétních případech, a není to tak složité, jak se na první pohled může zdát. Pokud dostáváte jen školní stipendium, můžete si oddechnout – daňové přiznání v tomto případě nepotřebujete. Stipendia jsou totiž od daně osvobozená. Jenže co když si přivyděláváte brigádou nebo třeba podnikáte? Tady už to začíná být zajímavější.

Když pracujete na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, záleží hlavně na tom, kolik si vyděláte. U dohod o provedení práce platí hranice dvacet tisíc korun ročně – pokud ji nepřekročíte a zaměstnavatel vám nesráží zálohy na daň, jste v pohodě. Ale pozor, máte-li víc zaměstnavatelů najednou? Každý z nich srážejí daň sám za sebe a netuší, že ještě brigádničíte jinde. Když vaše celkové příjmy přesáhnou určitou částku, musíte je sečíst a zdanit přes daňové přiznání.

Daňové přiznání se vyplatí podat i tehdy, když máte nárok na daňové zvýhodnění na dítě nebo jiné slevy, které vám zaměstnavatel během roku neuplatnil. Spousta studentů vůbec netuší, že by mohli dostat peníze zpátky. Přitom právě díky různým slevám můžete výrazně snížit daň, nebo dokonce získat přeplatek.

Co když podnikáte? V dnešní době to není nic neobvyklého – někdo programuje na volné noze, jiný dělá grafiku, fotografii nebo třeba pomáhá firmám se sociálními sítěmi. Jakmile vaše příjmy z podnikání přesáhnou třicet tisíc korun za rok, musíte podat daňové přiznání. A to i v případě, že vám nakonec žádná daň nevyjde.

Pronajímáte byt po babičce? I tady platí povinnost přiznat příjmy z pronájmu. Stejně tak když dostanete dividendy z akcií nebo vyšší úroky z vkladů, které nebyly zdaněné srážkovou daní, patří to do daňového přiznání.

Nezapomeňte na termín – první duben následujícího roku, za který přiznání podáváte. Máte daňového poradce nebo potřebujete audit účetní závěrky? Pak máte čas do prvního července. Termín se vyplatí dodržet, protože za zpoždění vás čekají sankce, které rozhodně nestojí za to.

Příjmy ze zaměstnání a brigád studentů

Když vedle školy vyděláváte, ať už je to pravidelná práce na částečný úvazek nebo příležitostné brigády o víkendech, určitě vás zajímá, co s tím a daněmi. Je to vlastně jednodušší, než si většina z vás myslí, i když na první pohled to může vypadat jako byrokratická džungle.

Příjmy ze zaměstnání a brigád studentů fungují v zásadě stejně jako u kohokoli jiného, kdo chodí do práce. Vaše výplata se zdaňuje přesně podle stejných pravidel. Existují ale některé věci, které se týkají hlavně vás jako studentů, a na ty se teď podíváme.

Jak to vlastně probíhá? Když dostanete výplatu, váš zaměstnavatel z ní automaticky strhne zálohu na daň. Dělá to za vás, nemusíte se o nic starat. Odvádí také peníze na sociální a zdravotní pojištění, ale jen pokud vyděláte víc než určitou částku. Důležité je si uvědomit, že student může mít během roku více zaměstnavatelů – třeba v létě brigádu v restauraci a pak přes semestr něco v obchodě. A právě tady to začína být zajímavé.

Představte si nejjednodušší variantu: celý rok pracujete jen u jednoho zaměstnavatele a podepsali jste u něj prohlášení k dani. V tom případě vám na konci roku udělá roční zúčtování a vy vlastně nemusíte řešit vůbec nic. Daňové přiznání podávat nemusíte, protože všechno je vyřízené.

Co když ale během roku změníte práci? Nebo brigádničíte na víc místech najednou? V těchto případech je student povinen podat daňové přiznání sám. Proč? Protože žádný z vašich zaměstnavatelů nemá úplný přehled o tom, kolik celkem vyděláváte. Každý vidí jen svůj kousek skládačky.

Ještě jedna situace, která vás může potkat: nepodepsali jste u zaměstnavatele prohlášení k dani a za rok jste vydělali víc než 15 000 korun. To zní jako hodně peněz, ale ve skutečnosti to není – když budete chodit na brigádu třeba jen jednou týdně, snadno se přes tuto hranici dostanete.

A teď ta dobrá zpráva. Možná vám stát dluží peníze a vy o tom ani nevíte! Základní sleva na poplatníka činí 30 840 korun ročně. To je docela slušná suma, ne? Když během roku platíte přes zaměstnavatele zálohy na daň, ale po odečtení všech slev vám vyjde, že jste zaplatili víc, než jste měli, dostanete peníze zpátky. Proto se vyplatí daňové přiznání podat, i když to třeba nemusíte.

Jak se to počítá? Vychází se z vaší hrubé mzdy a odečítají se od ní slevy. Kromě té základní slevy máte ještě slevu na studenta, pokud studujete denně – to je dalších 4 020 korun za rok. Kombinace základní slevy na poplatníka a slevy na studenta může výrazně snížit daňovou povinnost, někdy až na nulu. V praxi to znamená, že když vyděláváte při škole tak akorát, možná vám nakonec stát vrátí všechno, co jste na dani zaplatili.

Kdy to všechno musíte podat? Máte čas do 1. dubna následujícího roku. Když využijete daňového poradce nebo podáváte elektronicky, protáhne se vám termín až do 1. července. Nedodržíte-li lhůtu, hrozí vám pokuta, takže si radši včas zjistěte, jestli to podávat musíte, a nespoléhejte se na poslední chvíli.

Studenti by neměli zapomínat, že i příjmy z brigád mohou podléhat dani z příjmů, a pokud jim zaměstnavatel srazil zálohy, mají právo na vrácení přeplatku prostřednictvím daňového přiznání. Daňové přiznání je pro mnohé studenty první krok k pochopení fungování daňového systému a zároveň příležitost získat zpět peníze, které jim právem patří.

Vlastimil Horák

Limit příjmů pro osvobození od daně

# Kolik si můžeš vydělat bez placení daní?

Pokud studuješ a přivydělávám si na brigádách, určitě tě zajímá, kdy vlastně musíš začít platit daně a řešit daňové přiznání. Není to žádná raketová věda, ale má to své nuance.

Základní sleva na poplatníka ti dává prostor vydělat si ročně až 49 140 korun, aniž bys musel reálně platit daň. Jak to funguje? Sleva na poplatníka činí 30 840 korun ročně a když si správně spočítáš, kolik daně bys měl zaplatit z příjmu do této hranice, vyjde ti to právě na nulu díky této slevě.

Důležité je rozlišovat, jaký typ práce děláš. Máš-li klasickou brigádu na pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti, zaměstnavatel ti strhává zálohy na daň automaticky z každé výplaty. Nemusíš se o nic starat průběžně – prostě ti každý měsíc přijde na účet míň, než je tvůj hrubý plat. Na konci roku pak můžeš zjistit, že máš nárok na vrácení části záloh, které ti zaměstnavatel srazil.

Hodně studentů ale pracuje na dohody o provedení práce, a tady je situace trochu jiná. Když si za měsíc vyděláš do 10 000 korun na jedné dohodě, zaměstnavatel ti nemusí strhávat vůbec nic – ani daň, ani pojištění. To je skvělé, protože můžeš mít třeba tři různé dohody současně a z každé dostáváš čistých 10 000 korun měsíčně. Jenže pozor – na konci roku se ti všechny příjmy sečtou dohromady a musíš se podívat, jestli jsi nepřekročil celkový roční limit.

Pamatuj si jednu zásadní věc: počítá se vždycky hrubá mzda, ne to, co ti dorazí na účet. Když tedy během roku brigádničíš na různých místech, musíš si pečlivě sečíst všechny hrubé příjmy ze všech zaměstnání. Schovej si všechny výplatní pásky a potvrzení – budeš je potřebovat.

A teď dobrá zpráva: ne všechno, co dostaneš, se počítá do příjmů. Stipendium od školy se vůbec nezdaňuje, bez ohledu na to, kolik dostáváš. Ať už je to sociální stipendium, prospěchové nebo odměna za výjimečné studijní výsledky – tohle prostě do ročního příjmu nezahrnuješ. Můžeš tedy klidně dostávat stipendium a zároveň si přivydělávat na brigádě až do té zmíněné hranice.

Celkově platí: sleduj své hrubé příjmy ze zaměstnání a dohod, stipendia ignoruj a pamatuj na ten roční limit 49 140 korun pro osvobození od daně.

Sleva na studenta a daňové zvýhodnění

Sleva na studenta je skvělá možnost, jak si snížit daně – a přitom ji spousta studentů ani nevyužije, protože o ní neví nebo netuší, jak na to. Jde o jednu z daňových úlev, které stát nabízí, a rozhodně se vyplatí vědět, jak ji správně uplatnit.

Co je tedy potřeba, abyste si slevu mohli nárokovat? Klíčové je, že se musíte soustavně připravovat na budoucí povolání – což v praxi znamená, že studujete na střední škole, vyšší odborné nebo vysoké škole. Pokud jste během celého roku chodili do školy a máte o tom potvrzení, máte na slevu nárok.

Tahle sleva se odečítá přímo od daně, kterou byste jinak museli zaplatit. To je důležitý rozdíl – nejde o to, že by se vám snížil základ daně, ale opravdu se vám sníží konkrétní částka, kterou odvádíte státu. A pozor – nespleťte si to s daňovým zvýhodněním na dítě, které si naopak uplatňují vaši rodiče. To jsou dvě různé věci.

Když přijde čas na daňové přiznání, budete potřebovat hlavně jedno: potvrzení o studiu ze školy. Musí z něj být jasné, že jste opravdu studovali v daném roce. Změnili jste během roku školu? Nebo jste studium přerušili? To všechno je potřeba v přiznání uvést.

Daňové přiznání se podává do konce března – a musíte ho podat, pokud vaše příjmy přesáhly určitou hranici. Ale i když ho podávat nemusíte, může se vám to vyplatit. Představte si, že jste během roku pracovali na brigádě a zaměstnavatel vám strhával zálohy na daň. Když podáte přiznání a uplatníte slevu na studenta, můžete dostat peníze zpátky.

Do příjmů musíte zahrnout všechno – nejen výplatu z práce na plný úvazek, ale třeba i brigády na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, stipendium a podobně. Prostě všechno, co jste během roku vydělali a co se zdaňuje.

A co vaši rodiče? Ti si můžou uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě – a to až do vašich šestadvaceti let, pokud studujete. Tohle zvýhodnění funguje jako daňový bonus, takže rodiče můžou dostat peníze i zpátky, když jejich daň je nižší než samotný bonus. Samozřejmě i tady platí, že musí doložit, že vás opravdu vyživují a že studujete.

Kde získat víc informací? Podívejte se na web finanční správy, zajděte si na finanční úřad nebo si najděte daňového poradce. Hlavně si dejte pozor, abyste všechno vyplnili správně a nic nezapomněli – ušetříte si tím spoustu starostí.

Podepsání prohlášení k dani u zaměstnavatele

Prohlášení k dani u zaměstnavatele je něco, s čím se setká každý student, který si začne přivydělávat. A věřte, že to není jen formální papír – právě on rozhoduje o tom, kolik peněz vám skutečně zbude z výplaty.

Představte si situaci: nastoupíte na brigádu do kavárny nebo do skladu a personalistka vám předloží nějaký formulář. To je právě prohlášení poplatníka k dani z příjmů. Možná si říkáte, jestli ho vůbec musíte podepisovat. Odpověď zní: nemusíte, ale pravděpodobně budete chtít. Když totiž prohlášení nepodepíšete, zaměstnavatel vám bude strhávat víc peněz na dani. Podpisem naopak získáte slevu na poplatníka, která dnes činí desítky tisíc korun ročně – a to už je znát.

Teď pozor na jednu zásadní věc: prohlášení můžete mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele najednou. Žádné výjimky. Máte třeba odpolední brigádu v supermarketu a o víkendech servírujete? Musíte si vybrat, kde ho podepsat. Nejlepší je zvolit místo, kde berete nejvíc peněz. U druhé práce vám sice strhnou víc na dani, ale na konci roku si to můžete vrátit přes daňové přiznání.

Co všechno do toho prohlášení vyplníte? Základní věci – jméno, rodné číslo, kde bydlíte. Důležitá je pak část se slevami na dani, kde uplatníte tu základní slevu na poplatníka a případně další, pokud na ně máte nárok. Například pokud máte zdravotní postižení, určitě na to nezapomeňte.

A co když během roku změníte práci? Žádný problém. U nového zaměstnavatele prostě podepíšete nové prohlášení. Jen dejte pozor, abyste nikdy neměli podepsáno u dvou zaměstnavatelů současně – to by byl průšvih s finančním úřadem.

Možná vás zajímá, jestli pak budete muset podávat daňové přiznání. Máte jen jednu práci, kde máte podepsané prohlášení, a zaměstnavatel vám udělá roční zúčtování? Pak většinou ne. Ale pozor – roční zúčtování vám udělají jen když o to požádáte a jen pokud jste tam měli prohlášení celý rok.

Jakmile ale během roku pracujete na víc místech nebo máte jiné příjmy, daňové přiznání podat musíte. Na webu finanční správy najdete všechny potřebné informace a formuláře. Sledujte hlavně, jestli váš celkový roční příjem nepřekročil limit pro povinné podání.

Jak se to celé projeví v praxi? Na každé výplatě. Zaměstnavatel spočítá, kolik máte zaplatit na dani, a hned od toho odečte měsíční část slevy na poplatníka. Výsledek? Mnohem víc peněz na účtu, než kdybyste prohlášení nepodepsali. A pokud si přivyděláváte jen menší částky, může se klidně stát, že díky slevě neplatíte prakticky žádnou daň. To už stojí za to, ne?

Vrácení přeplatku na dani studentům

Pracovali jste během roku na brigádě nebo na částečný úvazek a zaměstnavatel vám každý měsíc strhával zálohy na daň? Možná vás překvapí, že si můžete tyto peníze vrátit zpět, pokud jste za celý rok nevydělali moc nebo vám prostě patří slevy na dani.

Jak na to? Musíte podat daňové přiznání. Termín je do 1. dubna následujícího roku – takže když jste třeba brigádničili loni, máte čas do začátku dubna letošního roku. Když si najdete daňového poradce, prodlouží se vám lhůta až do 1. července. Přiznání není nutné podávat úplně každý, ale jestli vám zaměstnavatel srážel zálohy a chcete peníze nazpět, bez něj se neobejdete.

Co budete potřebovat? Především potvrzení od zaměstnavatele. Je to potvrzení o zdanitelných příjmech, kde najdete všechno důležité – kolik jste celkem vydělali, kolik vám srazili na dani a jaké slevy vám případně uplatnili. Bez tohoto papíru to nepůjde.

Teď přijde ta zajímavá část. Každý má nárok na základní slevu 30 840 korun ročně. Představte si, že jste pracovali jen přes léto nebo pár měsíců ve školním roce. Vydělali jste si něco málo, ale zaměstnavatel vám poctivě srážel zálohy, jako byste měli pracovat celý rok. Výsledek? Stát vám musí peníze vrátit a pošle je na váš účet, který uvedete v přiznání.

A to není všechno. Pokud vám ještě není 26 let a pořád studujete, máte nárok na další slevu – konkrétně 4 020 korun ročně. Není to sice majlant, ale proč si nenechat, co vám patří? Jediná podmínka je, že musíte studovat na plný úvazek.

Jak to vlastně podat? Nejjednodušší je elektronicky přes daňový portál. Potřebujete k tomu datovou schránku nebo elektronický podpis, ale je to rychlé a nemusíte nikam chodit. Pokud vám technika moc nejde, zkuste to osobně na finančním úřadě – jen si vezměte dvě kopie, jednu vám potvrdí jako důkaz, že jste to opravdu podali. Samozřejmě můžete přiznání poslat i poštou.

Co bude dál? Finanční úřad si vše zkontroluje a spočítá, kolik vám patří. Když je všechno v pořádku, peníze dostanete do 30 dnů. Někdy se ale stane, že úřad něčemu nerozumí nebo potřebuje doplnit nějaké informace – pak to může trvat trochu déle. Nebojte se toho, většinou jde jen o formalitu.

Termíny pro podání daňového přiznání

Termíny pro podání daňového přiznání – tady je potřeba dát si pozor, protože právě dodržení těchto lhůt vám může ušetřit nejen starosti, ale i peníze. Když jste student a loni jste si přivydělávali, měli byste vědět, kdy přesně musíte daňové přiznání podat.

Základní termín je jasný: do 1. dubna následujícího roku. Takže pokud jste třeba v loňském roce pracovali na brigádě nebo na dohodu, máte do začátku dubna letošního roku na to, abyste vše vyřídili. Zní to možná jako hodně času, ale věřte, že se to bleskově přiblíží.

Zajímavé je, že máte možnost si tento termín prodloužit. Když podáváte daňové přiznání elektronicky, automaticky získáváte o měsíc navíc – tedy do 2. května. To je docela slušná výhoda, ne? O měsíc víc na to, abyste sehnali všechny potřebné papíry a v klidu vše zkontrolovali.

Pokud máte složitější situaci nebo si prostě nejste jistí, můžete využít služeb daňového poradce. V tom případě se vám termín posune až do 1. července. Musíte ale včas uzavřít smlouvu s poradcem a dát o tom vědět finančáku. Ano, něco to stojí, ale když si nejste jistí a nechcete udělat chybu, může se vám to vyplatit.

Co se stane, když termín nestihnete? Bohužel, finanční úřad na to má jasný názor a může vám uložit pokutu. Bavíme se o 0,05 procenta z daně za každý den zpoždění, minimálně ale pět stovek. A když máte studentský rozpočet, každá koruna se počítá.

Drobná úleva přichází, když poslední den lhůty vyjde na víkend nebo svátek. Termín se pak posune na nejbližší pracovní den. Není to sice zázrak, ale aspoň něco.

Nejlepší rada? Nenechávejte to na poslední chvíli. Zkuste si už v lednu nebo únoru začít připravovat podklady – potvrzení o příjmech, doklady o zálohách, dokumenty k případným slevám. Když budete mít všechno pohromadě s předstihem, ušetříte si spoustu stresu a nepříjemných překvapení těsně před termínem.

Potřebné doklady a potvrzení od zaměstnavatelů

Když jste během roku chodili do práce nebo měli jiné příjmy, ze kterých se platí daně, čeká vás shánění různých papírů k daňovému přiznání. Nejdůležitější je potvrzení o zdanitelných příjmech, které vám musí zaměstnavatel vydat nejpozději do konce února. Najdete v něm všechno podstatné – kolik jste si celkem vydělali, jaké zálohy vám strhli z výplaty a kolik za vás odvedli na pojistném.

Možná vás to nepřekvapí, ale hodně studentů na tohle zapomíná: když jste během roku měnili práci nebo jste měli víc brigád najednou, potřebujete potvrzení od všech zaměstnavatelů. Ano, opravdu od všech. Třeba i od té kavárny, kde jste byli jen měsíc přes prázdniny. Finanční úřad potřebuje vidět celkový obrázek vašich příjmů, jinak nemůže správně spočítat, jestli vám něco dluží nebo naopak. A věřte, že na tu dvouměsíční brigádu ze začátku roku se snadno zapomene – až do chvíle, kdy vám přijde dotaz z finančního úřadu.

V potvrzení od zaměstnavatele by měly být všechny základní údaje – kdo jste, kdo je zaměstnavatel, kolik jste celkem vydělali hrubého, kolik vám strhli na dani a na pojistném. Důležité je také to, jestli jste u daného zaměstnavatele podepisovali prohlášení k dani – tohle totiž ovlivňuje, jak se daň počítá. Zkontrolujte si všechna čísla pořádně, chyby v těchto dokumentech vám můžou pěkně zkomplikovat život.

Někdy budete potřebovat i další papíry. Dostávali jste stipendium? Školní stipendia ze státní kasy většinou danit nemusíte, ale když vám něco přišlo od soukromé firmy, může to být jiná písnička a bude to chtít doložit.

Pracovali jste na dohodu? Tady si dejte pozor. I když třeba byla malá a zaměstnavatel vám nic nesrážel, pořád to musí být v daňovém přiznání. Zaměstnavatel vám musí vydat potvrzení i na dohodu, kde bude jasně napsané, o jaký typ šlo a jak se to zdaňovalo.

Ještě jedna věc – nechte si výplatní pásky. Celý rok. Můžou se hodit, když budete chtít překontrolovat, jestli to roční potvrzení od zaměstnavatele sedí. A taky když budete později potřebovat prokázat své příjmy třeba na úřadě nebo v bance.

Příjmy z dohod o provedení práce

# Práce na dohodu během studia a daně

Brigádničíte při škole? Pak určitě znáte situaci, kdy na konci roku nevíte, jestli máte nebo nemáte podávat daňové přiznání. A co když pracujete pro víc firem najednou? Zkrátka, s dohodami o provedení práce to není úplně jednoduché.

Peníze z dohod se daní – to je základ, kterému se nikdo nevyhne. Musíte hlídat, jestli vaše celkové roční příjmy nepřekročily limit, kdy už je nutné podat přiznání. Když máte během roku jen jednoho zaměstnavatele a ten s vámi udělá roční zúčtování, máte klid. Horší je, když během roku prostřídáte několik brigád nebo pracujete pro více firem současně.

Důležité je vědět, jak to funguje se srážkami. Pokud vaše měsíční odměna přesáhne určitou částku, zaměstnavatel vám strhne zálohu na daň. Když vydělávate míň, zálohu vám nestrhne – ale pozor, to neznamená, že byste příjem neměli nikde uvádět! Právě tady dělá spousta studentů chybu.

Řada z vás si myslí: Vydělám pár tisíc, nic mi nestrhnou, tak to nikde nemusím hlásit. Tohle je ale obrovský omyl, kvůli kterému můžete mít potíže s finančákem. Každá koruna, kterou vyděláte, se počítá do ročního příjmu. A když překročíte limit, přiznání prostě podat musíte.

Co s tím? Jednoduše si průběžně zapisujte, kolik kde vyděláte, a schraňujte si všechny výplatní pásky nebo potvrzení. Až budete vyplňovat daňové přiznání, budete je potřebovat. Zaměstnavatel vám musí vystavit potvrzení o příjmech, kde bude uvedené, kolik vám vyplatil a kolik vám případně stáhl na dani.

Teď ale dobrá zpráva – můžete si uplatnit slevu na dani a další bonusy, na které máte nárok. A hlavně zjistěte, jestli vůbec musíte platit daň. Když máte nízké roční příjmy, možná vám po podání přiznání dokonce přijdou peníze zpátky, protože vám v průběhu roku strhli víc, než bylo potřeba.

Nezapomínejte, že vaše brigády můžou ovlivnit i to, jestli máte nárok na různé dávky, nebo třeba jestli vám rodiče můžou uplatnit daňové zvýhodnění. Takže než něco podepíšete, promyslete si to. A když si nejste jistí, nebojte se zeptat odborníka nebo rovnou na finančním úřadě – lepší se zeptat dvakrát než pak řešit problémy.

Online podání daňového přiznání pro studenty

Online podání daňového přiznání je dnes nejjednodušší cesta, jak vyřídit daně, aniž byste museli trávit čas čekáním na úřadě. Zvlášť když máte zrovna zkoušky nebo musíte stihnout přednášku, poslední, co potřebujete, jsou fronty a papírování. Celé to vyřídíte z gauče v koleji nebo z kavárny, kde zrovna sedíte nad učením.

Všechno běží přes portál Moje daně, který provozuje Finanční správa. Není to jen o podání přiznání – tady máte přehled o svém daňovém účtu, můžete komunikovat s úřadem a najdete tam všechno důležité ohledně vašich daní. Potřebujete k tomu elektronickou identitu, ale nebojte se, získat ji je snadné.

Nejčastěji se přihlašuje přes bankovní identitu – pokud máte účet u běžné české banky, pravděpodobně ji už máte nebo ji aktivujete přímo v internetovém bankovnictví. Pár kliků a je to. Můžete použít i datovou schránku nebo mobilní klíč eGovernmentu, záleží, co vám víc vyhovuje.

Samotné vyplňování probíhá přes formulář, který vás provede celým procesem. Nemusíte být daňový expert – systém vám u každého políčka poradí, co tam patří, a ještě vás upozorní, když něco nesedí. Začnete základními údaji o sobě, pak doplníte příjmy z brigád nebo práce na zkrácený úvazek a nezapomenete na slevy, které vám patří.

A teď pozor na bonus: při elektronickém podání máte čas až do 1. dubna, zatímco papírové přiznání musíte stihnout do konce března. Pár dní navíc se vždycky hodí, že? Zvlášť když zrovna máte zápočty nebo zkoušky.

Skvělé je, že nemusíte vyplnit všechno najednou. Formulář si můžete uložit a vrátit se k němu, až seženete potvrzení od zaměstnavatele nebo si vzpomenete na tu letní brigádu. Vyplňujete postupně, jak máte čas a podklady. Když je všechno hotové, zkontrolujete to, elektronicky podepíšete a odešlete. Hned dostanete potvrzení s přesným časem podání.

Další výhoda? Pokud by úřad něco potřeboval doplnit nebo máte dotaz, celá komunikace probíhá online. Žádné osobní návštěvy, žádné čekání. Všechno vyřešíte přes datovou schránku nebo přímo na portálu. Systém vám navíc sám připomene důležité termíny, takže na nic nezapomenete.